Ratiboř patří mezi nejstarší potoleranční sbory. Když byl dne 13. října, roku 1781,vydán císařem Josefem II. toleranční patent, zaručující evangelíkům, že se mohli svobodně přihlásit k luterství nebo ke kalvínství, v Ratiboři zvítězilo luterství. Bylo to za faráře Nikolajdese. Jeho snaha a veliké úsilí, vedlo ke stavbě prvního kostela. Místo na kostel, hřbitov a faru věnovala, později prodala sboru zemanská rodina Mikšíků. Kostel byl dřevěný, dlouho nevydržel, začal se rozpadat. Proč tak brzy, když na jiných místech tyto dřevěné kostelíky stálesloužily bohoslužbám? Teprve před několika léty jsem zjistila proč. Vyměřila jsem pomocí virgulí, že pod místem, kde stával kostel, je v hloubce pramen. V době působeníJana Lányho ml.se začalstavět nový zděný kostel asi 4 m od původního dřevěného. Pozemek na stavbu kostela věnoval Jiří Babovec - fojt a církevní hospodář. A tak se 31. 7. 1842 konala slavnost, kdy byl položen základní kámen k novému kostelu. Stavba trvala dlouho, nebyly finanční prostředky. Žádaly se evangelické sbory i v cizině, aby na stavbu přispěly. Stavělo se s přestávkami 19 let. Potom se již mohly evangelické kostely stavět s věžemi. Teprve roku 1861 došlo ke slavnostnímu posvěcení kostela. 

Naděžda Zdeňka Dvořáková